Legenda existuje!!, Sýkorka, 24.08.2008

Ikonka

„Dejte to do bloku,“ řekl Žibřid.

Co mi zbylo, poslechla jsem a rozhodla jsem se vložit na stránky svůj první blok. Vracím se v něm do Nedvězí, na slavné představení.

Jedna z dvaadvaceti otázek divadelního večera v Nedvězí se totiž týkala Koloriány, domnělé autorky skvělého románu na pokračování na našich stránkách. Sir Žibřid ji údajně na představení pozval, jelikož Koloriána snad dlívá nedaleko v severomoravském, případně moravskoslezském kraji. Příběh však nebyl tak jednoduchý.

„Měla jsem trochu obavy, jestli Koloriána vůbec existuje. Těžko bych asi sousedovi, který jí měl ubytovat, pak vysvětlovala, že člověk, který se u ní měl ubytovat, neexistuje,“ svěřovala se Lu, hlavní organizátorka ubytování v Nedvězí.

Podobné pochyby byly znát v i hlásku Sýkorčině, proto jsme se obě rozhodly kontaktovat přímo Žibřida. „Koloriána opravdu přijede, ale nevím, jak vypadá, nikdy jsem ji neviděl,“ řekl Žibřid a rozmáchl rukama: „Možná, že už tu třeba je,“ pohlédl do davu vesničanů.

Netrvalo dlouho a po silnici od Rohle se blížil toho dne již sedmý automobil (počítala Sýkorka). Po chvilce napětí zabočil k hospodě a již podle kol na střeše se dalo poznat, že se jedná o legendu: Koloriánu.

Nepřijela ale sama, přivezla totiž velkého Radka a malou Koloriánu. Po představení č. 1 došlo na srdečný rozhovor a představení č. 22, kdy Žibřid představil Koloriáně Sýkorku a Lu a naopak. Zatímco Sýkorka – jako správná strážkyně Scriptoria – se v rozhovoru soustředila na obdiv nad obsahem románu na pokračování, Lu se ujala role organizátorky ubytování. Přesto nakonec Koloriána strávila noc na neznámém místě.

Malá Koloriána se projevila jako hodná bytost. Sýkorce i Lu nabízela různé předměty z batohu Koloriány st. Sýkorka a Lu ale vše poctivě vrátily (mobil, klíče od auta, klíče od bytu, peněženku a další cennosti).

Příběh Koloriány údajně pokračoval i druhý den, což jsou ale neověřené informace. Předchozího večera zaltovaný Žibřid se totiž brzy zrána nečekaně vytraltil a vráltil se až k polednímu s vysvětlením, že byl s Koloriánou v okolních lesích. Nakolik je tato informace pravdivá, nevíme. Bradlo v této věci mlčelo.

Přesto se jednalo o revoluční setkání a především zjištění, že Koloriána není Žibřid sám (byli viděni najednou oba dva na jednom místě).

Legenda existuje! Nezapomeňte se proto podívat na stránky a osvěžit si román na pokračování!






Jste-li autorem tohoto listu, můžete jej editovat po svém přihlášení.




Komentáře našich návštěvníků

Počet komentářů k prohlédnutí: 4


Jméno:

Komentář:



Aloisprazak, 19.9.2008 1:54
Taky jsem o tom mýtu slyšel, ale soudstředí-tse-se na svou životní roli v dívadlu, na svůj postup na další level, jsem Koloniálu bohužel nezareg. Nebyla to ta paní s tou barevnou mikinou??
Šimonýdes, 3.9.2008 20:34
Jestli on ten skřítek Žibřid nemá tu auru tak silnou, že Sýkorka, která je vidí, ji neviděla vedle něj v podobě Koloriány.. To je záhadou pro Toma Wizarda.. A. L. T. Clarke už je neživoucí legenda..
Vydrýsek, 26.8.2008 14:07
Je zajímavé, že já jsem Koloriánu neviděl, nebo alespoň myslím...jestli to nebude nakonec Sýkorčina vymodlená představa existence postavy, ke které tolik vzhlíží. Ale já to chápu. Taky mě naštvalo, když jsem s přibývajícím věkem zjistil, že Mickey na mé nástěnce neexistuje...
Žibřid, 24.8.2008 20:54
Udělala jste Žibřidovi radost! A o to tu na Stránkách - jak Lokaj dobře ví - jde přeci především!!:))