Kantýna

(aneb alteterapie jednoho dorosteneckého traumatu)

Trýzní, mučí hrnců vládci*
každý den po staletí,
prokleti jsou jejich plátci
denně musí trpěti.

Dávno už všem vyschly sliny,
na jídlo nevzpomněli,
v žaludku prý kyseliny
kdysi trávit uměly.

Každodenní bolest v břichu
pot a ztuhlé rysy v tváři
jako mniši trpí v tichu
uvězněni v refektáři.

Každé sousto rozžvýkati,
povinně se polyká,
hnisavý vřed, gastritida
střevní katar, kolika.

Bledé tváře, krk se svírá,
nezmohou rety se k řeči,
s krví v ústech klesá víra
na podlaze v střevní křeči.

Vyžívaj se hrnců vládci
v rituálech krutosti.
Kdo ví, zda ti mrtví žáci
byly lidské bytosti.


* Zajímavostí budiž, že první verš vymyslil pan prof. Václav Klaus, v. hl.

Autor: Žibřid, 06.05.2004
Hodnocení (známka): 4.4, hodnoceno 20027x Prohlédnuto: 340920x

Hodnocení

Hodnotit toto dílo (jako ve škole): 1 2 3 4 5


Komentáře našich návštěvníků

Počet komentářů k prohlédnutí: 1


Jméno:

Komentář:

Oblíbené číslo:



Vydrýsek, 20.2.2008 12:31
Přesně jak to cítím